Struktura molekul nukleových kyselin umožňuje jejich skládání do rozmanitých tvarů, takže se proto tuto technologii vžívá pojmenování DNA origami podle japonských papírových skládaček. Zatím nejdále pokročili Shawn Douglas z Harvard University (Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering) a Ido Bachelet z izraelské Bar-Illanovy univerzity (dříve rovněž Wyss Institute). Podařilo se jim vytvořit rozevíratelné pouzdro molekulárních rozměrů tvoření dvěma miskovitými molekulami DNA, které spojuje nukleová kyselina fungující jako pantík. Umožňuje obě části přitlačit k sobě, takže do dutiny mezi nimi lze ukrýt jinou molekulu, třeba léčivo. Při jejich rozevření obsah dutiny snadno unikne do okolí. Aby k tomu došlo na správném místě, zabezpečuje molekulární západka na opačné straně, na kterou je navázána protilátka. Dostane-li se do styku se svým antigenem, např.povrchovou strukturou rakovinné buňky, západka povolí, molekula se rozevře a léčivo se uvolní na místě, kde může nejlépe působit.